Psychedelika a jiné psychoaktivní látky kolem nás

Psychedelika a psychoaktivní látky v každodenním životě

Naše každodenní prostředí je překvapivě bohaté na látky s psychoaktivními účinky, které mnohdy konzumujeme, aniž bychom si uvědomovali jejich potenciál měnit naše vědomí. Tyto běžně dostupné rostliny a jejich produkty byly v různých kulturách často využívány nejen jako potraviny či koření, ale také pro jejich psychoaktivní účinky v rámci rituálních nebo léčebných praktik.

Muškátový oříšek: Kuchyňské koření se skrytou silou

Muškátový oříšek (Myristica fragrans) je jedno z nejběžnějších koření v našich kuchyních, které v sobě ukrývá výrazné psychoaktivní vlastnosti. Za jeho účinky jsou zodpovědné především tři hlavní sloučeniny: myristicin, safrole a elemicin[1][2].

Při běžném kulinářském použití nejsou psychoaktivní účinky patrné, avšak konzumace vysokých dávek (nad 5-15 g) může vyvolat výrazné psychedelické stavy. Příznaky intoxikace zahrnují sucho v ústech, třes, závratě, tachykardii, úzkost a v některých případech i psychotické epizody[2][3]. Tyto účinky obvykle nastupují 3-6 hodin po konzumaci a mohou přetrvávat až 48 hodin[2].

Byl dokumentován případ pacienta, který po požití 18-28 g muškátového oříšku rozvinul závažnou psychotickou epizodu s dezorganizovanou řečí, psychomotorickou agitací a mystickými/grandiózními bludy[2]. Muškátový oříšek také může způsobit elektrolytové abnormality, které dále komplikují klinický obraz intoxikace[3].

Z kulturního hlediska nemá muškátový oříšek výraznou rituální tradici užívání jako psychedelikum, ačkoli etnobotanické studie ukazují, že různé kultury byly obeznámeny s jeho psychoaktivními vlastnostmi[4].

Káva a čaj: Nejrozšířenější psychoaktivní nápoje světa

Káva a čaj obsahují kofein (1,3,7-trimethylxanthin), který je nejkonzumovanější psychoaktivní látkou na světě[5]. Kofein působí jako antagonista adenosinových receptorů, především A1 a A2A, což vede ke stimulaci centrálního nervového systému[5].

Účinky kofeinu zahrnují zvýšenou bdělost, zlepšení pozornosti, pracovní paměti a snížení únavy. Výzkumy naznačují, že konzumace kávy může souviset s nižším rizikem deprese, zatímco zelený čaj může snižovat příznaky úzkosti a stresu[6].

Káva a čaj obsahují kromě kofeinu i další bioaktivní látky, které mohou ovlivňovat kognitivní funkce a duševní zdraví. Například zelený čaj obsahuje vysoké množství katechinů a theaninu, který je spojován s relaxací a snížením úzkosti[6].

Z kulturního hlediska mají oba nápoje dlouhou tradici rituálního užívání. Zatímco káva se stala centrem sociálních interakcí v kavárenské kultuře Evropy a Blízkého východu, čajové ceremonie v Asii představují komplexní rituální praxi s filozofickým a duchovním rozměrem.

Čokoláda: Potěšení s bioaktivními účinky

Čokoláda obsahuje několik psychoaktivních látek, především methylxanthiny jako theobromin a kofein, které blokují adenosinové receptory podobně jako kofein v kávě[7].

Účinky těchto látek jsou natolik významné, že čokoláda je zkoumána jako funkční potravina s potenciálními zdravotními přínosy[7]. Theobromin a kofein v čokoládě mohou přispívat k mírné stimulaci, zlepšení nálady a pocitu potěšení.

Historicky byla čokoláda (kakao) používána ve střední Americe v rituálních kontextech. Mayové a Aztékové považovali kakao za posvátnou rostlinu a připravovali z něj nápoje určené pro náboženské obřady a královské slavnosti.

Maková semínka: Neškodná strava s narkotickým pozadím

Maková semínka pocházející z máku setého (Papaver somniferum) obsahují malé množství morfinu a kodeinu, stejných látek, které se nachází v opiu[8]. Při běžné konzumaci však tyto narkotika nezpůsobují psychoaktivní účinky kvůli jejich nízké koncentraci.

Studie zjistily, že komerčně dostupná maková semínka obsahují mezi 0,5 a 10 mikrogramy morfinu na gram semínek. Pro dosažení znatelného účinku by člověk musel zkonzumovat mezi 500 a 60 000 gramy makových semínek najednou, což je prakticky nemožné[8].

Je však důležité poznamenat, že konzumace i malého množství makových semínek může vést k pozitivnímu výsledku testu na drogy. Z tohoto důvodu americký Federální úřad pro věznice zakazuje vězňům konzumaci makových semínek[8].

Příprava čaje z velkého množství makových semínek může koncentrovat narkotika dostatečně na to, aby způsobila intoxikaci, a byly zaznamenány i případy úmrtí v důsledku předávkování tímto způsobem[8].

Nikotin: Psychoaktivní složka tabáku

Tabák obsahuje nikotin, vysoce návykovou psychoaktivní látku, která má paradoxně poměrně slabé posilovací vlastnosti ve srovnání s jinými drogami[9]. Nikotin aktivuje mesolimbickou dráhu a při častém užívání nebo vysokých dávkách indukuje expresi ΔFosB v nucleus accumbens, což vede k závislosti[9].

Účinky nikotinu zahrnují mírné zlepšení nálady, snížení stresu a úzkosti, a zlepšení kognitivních funkcí, ačkoliv tyto účinky jsou krátkodobé a následované obdobím kognitivního poklesu během nikotinového odvykání[9].

Z kulturního hlediska byl tabák používán domorodými obyvateli Ameriky v náboženských a léčebných obřadech dlouho před příchodem Evropanů. Kouření nebo žvýkání tabáku bylo součástí rituálů, které měly zprostředkovat komunikaci s duchovním světem.

Kava-kava: Tichomořský relaxant

Kava (Piper methysticum) je rostlina z čeledi pepřovitých, původem z Tichomořských ostrovů. Z jejího kořene se připravuje psychoaktivní nápoj s výraznými sedativními, hypnotickými, svalovými relaxačními, anxiolytickými a euforickými účinky, srovnatelnými s účinky alkoholu[10].

Za farmakologické účinky kavy je zodpovědných především šest hlavních kavalaktonů, které modulují GABAA receptory, ovlivňují dopamin, norepinefrin a CB1 receptory, a inhibují MAO-B[10]. Na rozdíl od mnoha jiných psychoaktivních látek kava nevykazuje výrazné návykové vlastnosti[10].

Kava má bohatou kulturní tradici v Polynésii, Mikronésii a Melanésii, kde se užívá jako tradiční obřadní a rekreační nápoj. Tradiční kava se připravuje mletím čerstvého nebo sušeného kořene kavy, smícháním s vodou nebo kokosovým mlékem a proceděním do společné misky, ze které je poté kolektivně konzumována[10].

Areková palma: Asijský stimulant

Areková palma (betelový ořech) je jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních látek na světě, konzumovanou miliony lidí především v Asii[11]. Obsahuje alkaloidy jako arekolin, arekaidin, guvakolin a guvakin, které jsou zodpovědné za její psychoaktivní účinky[11].

Arekolin, nejhojnější alkaloid v arekovém ořechu, má výrazné farmakologické účinky na lidský organismus. Užívání arekového ořechu je však spojeno s řadou orálních a systémových vedlejších účinků, které postihují většinu orgánových systémů v těle[11].

V mnoha částech Asie se arekový ořech tradičně žvýká zabalený v listech betelu, často s přídavkem vápna a tabáku. Tato praxe má hluboké kulturní kořeny a je součástí společenských rituálů, svateb a náboženských ceremoniálů. V Česku se palma zpravidla pěstuje jen jako pokojová rostlina.

Další běžné rostliny s psychoaktivními vlastnostmi

 

Chilli a pepř

Ačkoliv nejsou typicky klasifikovány jako psychedelika, kapsaicin v chilli způsobuje uvolňování endorfinů, což může vést k mírně euforickým stavům. Černý pepř může obsahovat fenylpropenové složky podobné těm v muškátovém oříšku[4].

 

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)

Pelyněk černobýl, známý také jako Mugwort, je vytrvalá bylina s výraznými stříbřitými listy. Obsahuje thujon [13], monoterpen s psychoaktivními vlastnostmi, který moduluje GABA receptory a ovlivňuje centrální nervový systém. V tradiční evropské medicíně se používal k navození lucidních snů a jako pomocník při šamanských rituálech. Listy se často přidávaly do polštářů nebo se kouřily pro jejich schopnost zesilovat vizuální vjemy během spánku [13]. V současnosti je součástí některých bylinných čajů a aromaterapeutických produktů, i když jeho užívání ve vyšších dávkách může vyvolat závratě nebo halucinace.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Kořen kozlíku obsahuje valepotriáty a kyselinu valerovou, které působí jako agonisty GABA receptorů, čímž navozují sedaci a snižují úzkost [14]. V Evropě se používá od středověku k léčbě nespavosti a nervového napětí. Studie prokazují, že extrakty z kozlíku zkracují dobu usínání a zlepšují kvalitu spánku, ačkoli mechanismus účinku není zcela objasněn [14]. Běžně se konzumuje ve formě čajů nebo tinktur, avšak dlouhodobé užívání může vést k závislosti a interagovat s léky na bázi benzodiazepinů.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Heřmánkový čaj, oblíbený napříč Evropou, obsahuje apigenin, flavonoid s anxiolytickými účinky, který se váže na benzodiazepinové receptory [15]. Kromě uklidňujících vlastností má protizánětlivé a antispazmodické účinky. V lidové medicíně se používal k „vyhnání zlých duchů“ prostřednictvím inhalace par z odvaru. Moderní výzkum potvrzuje, že pravidelné pití heřmánkového čaje snižuje příznaky generalizované úzkostné poruchy o 50 % po 8 týdnech užívání [15].

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka je přírodní antidepresivum obsahující hypericin a hyperforin, které inhibují zpětné vychytávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu [16]. V Evropě se tradičně používala k léčbě „temnoty duše“ – depresivních stavů. Studie prokázaly, že extrakty z třezalky jsou stejně účinné jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) u mírných až středně těžkých depresí [16]. Nevýhodou jsou četné interakce s léky, včetně antikoncepce nebo antikoagulancií, což vyžaduje opatrnost při současném užívání.

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Levandulový éterický olej obsahuje linalool a linalylacetát, terpeny s anxiolytickými a sedativními účinky. Inhalace levandulové silice snižuje hladinu kortizolu a zlepšuje kvalitu spánku až o 30 % [17]. V jižní Evropě se květy tradičně vkládaly do ložního prádla pro podporu relaxace. Klinické testy ukazují, že kapsle s levandulovým olejem (80 mg/den) významně redukují úzkost u žen v menopauze bez vedlejších účinků [17].

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Šalvějové listy obsahují thujon a karnosovou kyselinu, které v nízkých dávkách zlepšují kognitivní funkce, zatímco ve vyšších vyvolávají vizuální alterace. Ve středověku se šalvějová tinktura používala v „létajících mastích“ pro navození transu během rituálů [18]. Moderní studie potvrzují, že extrakty z šalvěje zvyšují paměťovou výkonnost u Alzheimerovy choroby díky inhibici acetylcholinesterázy [18].

Chmel otáčivý (Humulus lupulus)

Chmelové šištice obsahují lupulin, hořčinu s výraznými sedativními účinky. V Evropě se odvar z chmele tradičně podával před spaním, zatímco v pivovarnictví se využívá pro jeho relaxační vlastnosti. Studie prokázaly, že xanthohumol z chmele moduluje serotoninové receptory, čímž snižuje úzkost a podporuje hluboký spánek [19].

Mučenka (Passiflora incarnata)

Květy mučenky obsahují harmanové alkaloidy, které působí jako inhibitory MAO, čímž prodlužují účinky dopaminu a serotoninu [20]. V lidové medicíně se používaly k léčbě nervozity a hysterie. Klinické testy ukazují, že extrakty z mučenky jsou stejně účinné jako oxazepam při léčbě generalizované úzkostné poruchy, avšak bez vedlejších účinků spojených s benzodiazepiny [20].

Závěr

Naše každodenní prostředí je překvapivě bohaté na látky s psychoaktivními vlastnostmi. Od ranní kávy a čaje, přes koření v našich kuchyních, až po běžné potraviny jako čokoláda nebo maková semínka – jsme neustále obklopeni přírodními látkami, které mají potenciál ovlivňovat naše vědomí.

Tyto běžně dostupné rostliny byly v různých kulturách světa využívány nejen jako potraviny, ale také pro jejich psychoaktivní účinky v rámci rituálních, léčebných nebo rekreačních praktik. Je fascinující, jak mnoho rostlinných čeledí nezávisle vyvinulo psychoaktivní sloučeniny s podobnými účinky, a jak lidské kultury na různých kontinentech objevily a využívaly tyto účinky podobným způsobem[4].

Zatímco většina těchto látek je při běžném užívání bezpečná, je důležité si uvědomit, že ve vysokých dávkách mohou některé z nich způsobit závažné zdravotní komplikace. Jejich psychoaktivní potenciál by měl být respektován a jejich užívání by mělo probíhat s vědomím jejich účinků a rizik.

Evropská botanická tradice je protkaná rostlinami, jež překlenují hranici mezi léčivem a psychoaktivní látkou. Zatímco jejich běžné užívání je obvykle bezpečné, vyšší dávky nebo specifické přípravky mohou otevřít dveře ke změněným stavům vědomí. Tyto rostliny slouží jako připomínka, že i zdánlivě obyčejné byliny skrývají hluboké spojení s lidskou neurochemií a kulturní pamětí.

 

!!Tento článek v žádném případě nikoho nenabádá k užívání omamných nebo psychotropních látek. Všechny produkty nabízené na tomto e-shopu jsou určeny výhradně pro výzkumné účely a nejsou určeny ke konzumaci ani jinému užití člověkem!!

 

 

Zdroje:

  1. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37453146/
  2. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31962059/
  3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC11571034/
  4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5068365/
  5. https://www.semanticscholar.org/paper/44eb486a015cff9001f1eeb6f12da4516231369b
  6. https://www.semanticscholar.org/paper/b980f7d5858bc3dd2c1690774af6282052928b66
  7. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3820066/
  8. https://wtamu.edu/~cbaird/sq/2014/11/12/do-poppy-seeds-contain-narcotics/
  9. https://en.wikipedia.org/wiki/Nicotine
  10. https://en.wikipedia.org/wiki/Kava
  11. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35543097/
  12. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7532139/
  13. https://www.kryptonit-kratom.cz/produkt/mugwort-artemisia-vulgaris-drcena-bylina-20-g/
  14. https://www.biolekarna.cz/slovnik-pojmu/kozlik-lekarsky/
  15. https://cs.wikipedia.org/wiki/Heřmánek_pravý
  16. https://en.wikipedia.org/wiki/Hypericum_perforatum
  17. https://www.levanduloveudoli.cz/user/documents/upload/Certifikace/Levandule léíkařská světové výzkumy a analýzy.pdf
  18. https://en.wikipedia.org/wiki/Salvia_officinalis
  19. https://en.wikipedia.org/wiki/Humulus_lupulus
  20. https://en.wikipedia.org/wiki/Passiflora_incarnata

     

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: