Alkohol

Alkohol patří mezi nejstarší psychoaktivní látky na světě a jeho historie sahá hluboko do pravěku ^[1]. První alkoholické nápoje vznikaly fermentací medu a lesních plodů, přičemž nejstarší archeologický nález svědčící o požívání alkoholu pochází z pravěké čínské vesnice ^[2]. Na keramických střepech starých zhruba devět tisíc let se podařilo objevit stopy lihoviny z medu s obsahem okolo 10 % alkoholu ^[2].

Podle dostupných pramenů si svoje pivo vařili už staří Babylóňané před 7-8 tisíci lety před naším letopočtem, takže Blízký východ lze považovat za rodiště alkoholu ^[3]. V Mezopotámii se již v 4000 př.nl vyráběl pivo, zatímco v Egyptě a Řecku byl alkohol běžně používán jako nápoj i v rituálech ^[4].

Významné milníky v historii alkoholu

Proces destilace vynalezli Arabové kolem 10. století našeho letopočtu ^[3]. Výsledný čistý líh pojmenovali „alkuhol", což arabsky znamená „něco nejlepšího" ^[3]. Do Evropy se destilace dostala až ve středověku, kdy se proces spojoval s jménem Albertuse Magnusa ^[1]. Získanému destilátu se přisuzovala zázračná moc a byl nazýván „aqua vitae" neboli voda života ^[1].

Průmyslová revoluce znamenala počátek industriální výroby alkoholu a zlepšení trhu s alkoholickými nápoji ^[1]. Alkoholické nápoje se staly dostupnější, silnější a levnější než kdy dříve, což se odrazilo ve vyšší konzumaci alkoholu v Evropě ^[1].

Ve většině společností je využíván jako prostředek k uvolnění tenze a ke zvýšení sociability jeho uživatelů ^[1].

Rituály a společenské funkce

V průběhu historie nebylo užívání alkoholu zcela běžné, ale bylo spojené se zvláštními situacemi a rituálními obřady ^[5]. Šlo zejména o vegetační rituály, které souvisely se sběrem úrody, setbou nebo deštěm ^[5]. Při těchto obřadech se lidé snažili naklonit si božstvo a odpoutat se od každodennosti pomocí konzumace alkoholu ^[5].

Alkohol hrál významnou roli v předkřesťanské společnosti, zejména ve skandinávské kultuře ^[6]. Alkohol a rituály, jejichž byl součástí, patřily ke klíčovým prvkům jakéhokoliv významného shromáždění ^[6]. Byla to součást systému symbolických praktik ^[6].

V současné době naše společnost alkohol akceptuje a je výrazně proalkoholní ^[5]. Konzumace alkoholu je zanesena do většiny lidských rituálů, které nás provázejí od narození až po smrt ^[5]. V různých kulturách existují specifické tradice, jako jsou moravské a české košty, francouzské stolování nebo italské aperitivo ^[7].

Účinky alkoholu na organismus

Alkohol ovlivňuje prakticky každou buňku v těle ^[8]. Krátkodobé účinky zahrnují ztrátu koordinace, zpomalené reflexy, zhoršený úsudek, a v případě vysokých dávek může dojít k otravě alkoholem ^[9]. Již menší množství alkoholu může být u některých lidí spouštěčem bolesti hlavy či dokonce migrény ^[9].

Vědecky bylo potvrzeno, že dlouhodobé užívání alkoholu má negativní vliv především na gastrointestinální a kardiovaskulární systém, poškozuje činnost jater a centrální nervový systém ^[8]. Samotné užívání alkoholu je spojováno s více než 60 druhy nemocí ^[8].

Nejzávažnější zdravotní rizika:

Onemocnění jater: cirhóza, rakovina, zánět ^[10]
Nemoci trávicí soustavy: záněty žaludku, střev a slinivky břišní, vředy, cukrovka ^[10]
Onemocnění srdce: infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, kardiomyopatie ^[10]
Neurologické komplikace: poškození mozku, neschopnost učit se a zapamatovávat si nové informace ^[10]
Psychiatrické komplikace: duševní poruchy, demence, závislost ^[8]

Některé studie naznačují, že mírné užívání alkoholu může mít pozitivní vliv na některé somatické nemoci ^[8]. Mezi pozitivní subjektivní prožitky patří vylepšení spokojenosti a kvality života, pozitivní vliv na kreativitu a terapeutické účinky ve smyslu snížení stresu a úzkosti ^[8]. Nejčastěji citovanými pozitivními důsledky je snížení stresu a větší uvolnění ^[8].

Statistiky

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vypijí Evropané nejvíce alkoholu na světě ^[11]. V roce 2019 celosvětová spotřeba činila 5,5 litru čistého alkoholu na osobu starší 15 let ^[12]^[13]. Nezaznamenaná spotřeba tvoří 21 % celosvětové celkové spotřeby ^[13].

Celosvětový průměr spotřeby alkoholu činí dvě sklenky vína nebo dvě malá piva denně, což WHO již považuje za zvýšené zdravotní riziko ^[14].

Evropa stále drží nezáviděníhodný rekord nejen v největší konzumaci alkoholu na osobu, ale také v nejmenším počtu abstinentů ^[14]. Evropané starší 15 let vypijí 9,2 litru čistého alkoholu na hlavu ročně ^[14]. Do evropského regionu WHO zahrnuje 53 zemí, včetně členských zemí EU, Británie, Švýcarska, Ruska a středoasijských postsovětských republik ^[14].

Genderové rozdíly v Evropě

Muži v evropském regionu vypili 14,9 litru čistého alkoholu na osobu, což je téměř čtyřikrát více než ženy, které v průměru vypijí čtyři litry alkoholu ^[14]. Odhaduje se, že každý desátý dospělý má problémy s alkoholem a téměř každý dvacátý je na alkoholu závislý ^[14].

Sedm z deseti zemí světa s nejvyšší spotřebou alkoholu se nachází v EU ^[14]. Pouze 12 z 53 zemí evropského regionu WHO učinilo pokrok při plnění cíle snížit spotřebu alkoholu do roku 2025 o deset procent ^[14].

Statistiky - Česká republika

Česká republika má jednu z nejvyšších úrovní spotřeby alkoholu na světě ^[9]. Podle nejnovějších údajů WHO se Česko se svými 13,3 litry čistého alkoholu na osobu ročně nachází na třetím místě v Evropě, za Gruzií (14,3 litry) a Rumunskem (17 litrů) ^[14]^[15].

Prevalence rizikové konzumace alkoholu v dospělé populaci dosáhla 16,8-17,6 % a škodlivé užívání alkoholu 9,0-9,3 % ^[16]. Mezi 12-17 % dospělé populace a 12 % adolescentní populace byli těžcí epizodičtí pijáci ^[16].

Alkohol vs. jiné drogy

Britští vědci dospěli k závěru, že alkohol je nejškodlivější drogou vůbec a je téměř třikrát škodlivější než kokain nebo tabák ^[21]. Ve studii zveřejněné v časopise Lancet se alkohol umístil na prvním místě žebříčku nebezpečnosti, následován heroinem, crackem a kokainem ^[21].

Extáze dosahuje jen osminy nebezpečnosti alkoholu podle této studie ^[21]. Je zaznamenání hodné, že dvě posuzované legální drogy - alkohol a tabák - se dostaly do horní části žebříčku, což naznačuje, že legální drogy způsobují přinejmenším stejné škody jako nelegální látky ^[21].

V kategorii halucinogenů se LSD a jiné halucinogeny užívá podstatně méně než alkohol ^[22]. Mezi českými 16letými studenty uvedlo 3,8 % zkušenost s LSD a jinými halucinogeny, zatímco s alkoholem má zkušenost drtivá většina populace ^[23]. Alkohol má navíc širší společenské dopady díky své legálnosti a dostupnosti ^[24].

Konzumace alkoholu v kombinaci s jinými látkami může být velmi nebezpečná ^[25]. Jednou z nejnebezpečnějších kombinací je současné užití alkoholu a opiátu, které může způsobit útlum dýchání a srdeční činnosti ^[25]. Kombinace alkoholu s benzodiazepiny má podobně nebezpečné účinky ^[25].

Budoucnost alkoholu

Podle studie publikované v The Lancet se očekává, že globální spotřeba alkoholu bude v příštím desetiletí růst ^[26]. Prevalence celoživotní abstinence se snížila z přibližně 46 % v roce 1990 na přibližně 43 % v roce 2017 a očekává se pokračování tohoto trendu s projekcí na přibližně 40 % do roku 2030 ^[26].

Změny v konzumním chování

Mladší generace pijí méně než předchozí generace ^[27]. V Indii například 71 % bohatých městských pijáků hlásilo přestávky v pití alkoholu ^[27]. Podobný trend je patrný i v Jižní Africe, Mexiku a Brazílii ^[27].

Budoucnost alkoholu není v úplném zmizení, ale spíše v evoluci směrem k zodpovědnější, prémiové a významnější spotřebě ^[32]. Alkoholový průmysl se přizpůsobuje měnícím se hodnotám spotřebitelů, kteří kladou důraz na kvalitu nad kvantitou, zdraví a udržitelnost ^[32].

Alkohol zůstává jednou z nejvýznamnějších psychoaktivních látek v lidské historii s hlubokými kulturními, sociálními a zdravotními dopady. Zatímco jeho budoucnost pravděpodobně nebude znamenat úplný zánik, čeká nás významná transformace směrem k zodpovědnější a uvědomělejší spotřebě.

!!Tento článek v žádném případě nikoho nenabádá k užívání omamných nebo psychotropních látek. Všechny produkty nabízené na tomto e-shopu jsou určeny výhradně pro výzkumné účely a nejsou určeny ke konzumaci!!

Zdroje

Přihlášení k vašemu účtu